Bércové vředy

Bércový vřed je chronické a dlouhodobé onemocnění, které se často opakuje. Jedná se o defekt kůže, který je charakterizovaný rozkladem tkáně a jejím odumřením. Výskyt onemocnění stoupá s vzrůstajícím věkem. Statistiky odhadují, že v populaci se objevuje kolem 1 % pacientů s tímto onemocněním. Bércový vřed představuje velké riziko pro vniknutí infekce do organismu, proto je nesmírně důležitá jeho důsledná léčba.

Příznaky

Příznaky jsou odlišné v závislosti na typu vředů. Příznaky žilních vředů se projevují nejprve otokem kotníků, rezavým zbarvením kůže bérců, později tenčením a šupinatěním kůže a ztrátou ochlupení. Později okraje postižené oblasti mokvají, vyskytuje se zápach vycházející z rány. Naopak tepenné vředy vznikají při uzávěru tepen především na prstech a patě. Prvními příznaky je zarudnutí místa a přítomnost nehojícího se stroupku. Později vznikne samotný vřed, který je hluboký a často krytý pevnou odumřelou tkání.

Příčiny

Příčinami bércových vředů jsou cévní poruchy. Podle typu cév, které jsou postiženy, rozlišujeme bércové vředy na tepenné, žilní či smíšené. Žilní vředy vznikají jako následek chronické žilní nedostatečnosti a zánětu hlubokých žil. Tepenné vředy jsou způsobeny uzávěrem tepny, např. vlivem vysokého krevního tlaku. Dalšími rizikovými faktory, které způsobují vznik vředu, jsou např. cukrovka či obezita, nedostatek pohybu, dlouhé stání či sedavé zaměstnání.

Léčba

Léčba vyžaduje zejména velkou ukázněnost, trpělivost a spolupráci nemocného. Jejím cílem je odstranit příčinu, případně alespoň kompenzovat přidruženou chorobu, která vede ke vzniku vředů. Jde např. o důslednou léčbu vysokého krevního tlaku, zánětů žil či kompenzaci cukrovky. V léčbě se také užívá bandážování končetiny a krytí ran vlhkými materiály, které urychlují hojení. V závažných případech, kdy je cévní poškození velké, a kdy již stav nelze vyléčit, je nutná amputace končetiny.

Prevence

Prevencí bércového vředu je dodržování správné životosprávy a dostatek pohybu a tekutin. Důležité je také udržovat si přiměřenou hmotnost a dbát na pravidelný odpočinek dolních končetin (např. podložení dolních končetin a jejich polohováním do vyvýšeného místa). Dostatek tekutin, ovoce a zeleniny a omezení tuků chrání cévy před poškozením a je tak současně i prevencí bércových vředů.