Počínající hluchota

Hluchota označuje poruchu, někdy až ztrátu sluchu, která omezuje příjem zvukových informací. Postihuje buď jedno, nebo obě uši. Poruchy sluchu rozlišujeme na 2 typy dle toho, kde vznikají - percepční a převodní hluchota.

Příznaky

Projevem je zhoršené či úplně chybějící vnímání zvukových vjemů. Percepční hluchota je charakteristická zhoršeným vnímáním převážně vysokých tónů. Naopak u převodní poruchy pacient vnímá vysoké tóny lépe než nízké.

Příčiny

Příčiny hluchoty mohou být rozmanité. Může se jednat o následek zvukového traumatu, otosklerózy (omezení hybnosti kůstek ve středním uchu), otrav, toxických účinků některých léků, zánětů ucha či mozku, cévní mozkové příhody či náhlé cévní příhody v oblasti vnitřního ucha. Důvodem může být také vrozená porucha.

Převodní porucha je způsobena postižením převodu zvuku z vnějšího na střední ucho, či ve středním uchu. Naopak percepční porucha je vyvolána poškozením v oblasti vnitřního ucha, sluchového nervu či části mozku, která zodpovídá za sluch.

Léčba

Léčba se liší v závislosti na typu poruchy. Převodní poruchu lze poměrně dobře léčit resp. kompenzovat použitím tzv. naslouchátek. Na rozdíl od percepční poruchy, kde naslouchátka nepomohou. Zde v některých případech může pomoci chirurgická léčba.

Prevence

Prevencí je důsledná léčba zánětů středního ucha i dalších nemocí, aby se zabránilo nevratnému poškození či otoskleróze. V místě, kde působí vysoká intenzita zvuku či tlak, je nezbytné důsledně používat osobní ochranné pomůcky. To se týká zejména pracovní expozice. Ke chronickému poškozování sluchu dochází i při dlouhodobém působení takových hodnot zvuku, které nevyvolají akutní trauma, ale v dlouhodobém důsledku vedou také ke ztrátě sluchu. I zde je třeba dbát na správné používání osobních ochranných pomůcek.